Společnost Nvidia se stala první společností na světě, která dosáhla tržní kapitalizace 4 bilionů dolarů poté, co její akcie ve středu vzrostly o 2,4 % na 164 dolarů za akcii, a nadále tak těžila z trvale rostoucí poptávky po technologiích souvisejících s umělou inteligencí.

Americká společnost poprvé překročila hranici 1 bilionu dolarů v červnu 2023 a od té doby si udržuje rychlý růst.

Dan Ives, technologický analytik společnosti Wedbush Securities, popsal tento milník jako „historický okamžik pro Nvidii“ a dodal: „Jsou jedinou volbou ve městě – jejich čipy jsou novým zlatem a ropou.“

Akcie společnosti Nvidia v dubnu prudce klesly, když globální trhy otřásla eskalující obchodní válka vedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Navzdory přetrvávajícím obavám ohledně Trumpovy obchodní politiky akcie společnosti Nvidia od jara nadále rostou a dosáhly tohoto nejnovějšího milníku.

Před osmi lety měly akcie Nvidie hodnotu méně než 1 % své současné hodnoty, v té době kvůli konkurenci s AMD o dominanci na trhu s grafickými kartami. Dnes je jejich raketový vzestup spojen s rostoucí poptávkou po čipech, které pohánějí generativní modely umělé inteligence, jako je ChatGPT.

Dramatický vzestup společnosti Nvidia povýšil i jejího generálního ředitele a spoluzakladatele Jensena Huanga, kterého Mark Zuckerberg nedávno nazval „Taylor Swift mezi technologiemi“ – s odkazem na jeho status rockové hvězdy, zejména na Tchaj-wanu.

Rostoucí tržní hodnota společnosti odráží důvěru Wall Streetu v sektor umělé inteligence, a to navzdory turbulencím způsobeným širší hospodářskou politikou USA.

Společnost Nvidia v prvním čtvrtletí vykázala tržby ve výši 44,1 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 69 %, přičemž zisk na akcii dosáhl 0,81 dolaru.

Co dělá Nvidii tak výjimečnou?

Původ:

Společnost Nvidia byla založena v roce 1993 – během dnes již slavného setkání v restauraci Denny's – se zaměřením na návrh specifického typu programovatelného čipu.

Americký trh s čipy byl po léta ovládán společnostmi Intel a AMD, které vyráběly CPU (centrální procesorové jednotky) pro obecné výpočetní úkoly.

Nvidia se naopak specializovala na GPU (grafické procesory), které měly silnější schopnosti vykreslování obrazu – zpočátku užitečné pro videohry a grafické aplikace.

Nakonec se ukázalo, že grafické procesory (GPU) dokáží provádět paralelní výpočty efektivněji než procesory (CPU), což je činí energeticky úspornějšími a vhodnějšími pro složité výpočetní úlohy.

Postupem času začali velcí výrobci čipů vyrábět své vlastní grafické karty (GPU), ale do hry se zapojili pozdě. Nvidia měla výhodu prvního tahu, sadu softwaru přátelského k vývojářům a efektivní dodavatelský řetězec, který umožňoval velkovýrobu GPU s bezkonkurenční rychlostí a efektivitou.

Například výrobci automobilů začali používat čipy Nvidia v programech asistence řidiče, které zpracovávají vizuální data ze senzorů. Všechna vozidla Tesla nyní obsahují hardware Nvidia. Přesto až do roku 2020 byla tržní kapitalizace Intelu vyšší než kapitalizace Nvidie.

COVID-19 a exploze umělé inteligence

Během pandemie urychlil růst tržeb společnosti Nvidia přechod na práci na dálku, poptávka po datových centrech a cloudových službách a prudce rostoucí zájem o videohry.

Pak si Silicon Valley – v čele s OpenAI – začalo uvědomovat potenciál umělé inteligence transformovat obchodní operace.

Díky svému softwarovému ekosystému a efektivnímu dodavatelskému řetězci byla Nvidia v ideální pozici k zajištění výpočetního výkonu potřebného pro přijetí umělé inteligence.

Štěstí společnosti Nvidia se vyšplhalo raketovým tempem. Při současné ceně akcií se hodnota společnosti pohybuje kolem 3 bilionů dolarů, což ji řadí na úroveň Applu.

V minulém rozhovoru pro CNBC generální ředitel Jensen Huang uvedl, že úspěch společnosti byl kombinací „dovedností a štěstí“ a poznamenal: „Věřili jsme, že se jednou stane něco nového, a zbytek vyžadoval jen trochu štěstí. Nebyla to předvídavost – byla to akcelerovaná výpočetní technika.“

Dnes prakticky každá velká technologická firma – včetně Amazonu, Googlu, Mety, Microsoftu a Oraclu – používá čipy Nvidia.

Bloomberg popsal čipy Nvidie jako „páteř trénování modelů umělé inteligence“, zatímco analytička PNC Amanda Agati označila její dominanci za „téměř úplný monopol“.

Raj Joshi, senior viceprezident společnosti Moody's, uvedl, že Nvidia je „dominantním hráčem v oblasti infrastruktury umělé inteligence“ a zatímco ostatní společnosti se snaží dohnat, 30leté zkušenosti Nvidie s návrhem grafických procesorů jí dávají velkou výhodu.

Joshi dodal, že Nvidia je také lídrem v odvětvích, jako je zdravotnictví, a řekl: „I na těchto trzích má silné postavení.“

Závod o dohnání

Díky své jedinečné pozici si Nvidia může účtovat prémii za své čipy – vyráběné na Tchaj-wanu a tak vzácné, že si startupy zabývající se umělou inteligencí často stěžují na nedostatek dodávek.

Zákon CHIPS and Science Act, schválený za Bidenovy administrativy v roce 2022, si klade za cíl podpořit domácí produkci GPU, ale přetrvávají pochybnosti o tom, zda USA dokážou uspokojit poptávku.

Ministryně obchodu Gina Raimondo tento týden prohlásila: „Objem čipů, které společnosti zabývající se umělou inteligencí potřebují, je ohromující,“ a naznačila, že k udržení kroku může být zapotřebí větší federální podpora.

Nová kotva na trhu

Finanční výkonnost společnosti Nvidia má nyní podle Amandy Agatiové hlavní váhu napříč americkými akciovými indexy. „Nvidia se stala kotvou na trhu,“ řekla. „Pokud jsou data novým ropným prvkem, Nvidia je v tomto ohledu na špici.“

Nvidia, původně známá pro herní GPU, nyní poskytuje základ pro většinu aplikací s umělou inteligencí.

Alan Priestley z Gartneru označil Nvidii za „technologického lídra v oblasti zavádění umělé inteligence“, zatímco Dan Hutcheson z TechInsights řekl: „Co byl Intel pro PC, to je Nvidia pro umělou inteligenci.“

Například ChatGPT byl trénován na 10 000 grafických procesorech Nvidia v superpočítači od Microsoftu – jednom z několika takových systémů zaměřených na umělou inteligenci, z nichž některé jsou veřejné, jiné ne.

Podle CB Insights ovládá Nvidia zhruba 95 % trhu s grafickými procesory zaměřenými na umělou inteligenci. Její čipy, používané v datových centrech, stojí kolem 10 000 dolarů za kus, přičemž novější a výkonnější verze jsou ještě dražší.

Jak Nvidia získala tuto dominanci?

Odpověď spočívá v odvážné sázce na vlastní technologii – a ve správném načasování.

V roce 1999 začala společnost Nvidia vyvíjet grafické procesory (GPU) pro lepší vykreslování obrazu. V roce 2006 vědci ze Stanfordu zjistili, že čipy mohou urychlit matematické výpočty, což vedlo Huanga k investici do programovatelných GPU – rozšíření jejich využití nad rámec grafiky.

Toto se stalo základem moderní umělé inteligence.

V roce 2012 byl představen model umělé inteligence AlexNet, trénovaný na pouhých dvou čipech Nvidia. Trénování proběhlo během několika dní, nikoli měsíců – a vědci si toho všimli.

Zpráva se rychle rozšířila a poptávka po grafických procesorech Nvidia prudce vzrostla, protože výzkumníci začali vytvářet nové nástroje umělé inteligence.

Dominance a konkurence

Nvidia zdvojnásobila úsilí a vyvinula čipy specifické pro umělou inteligenci a snadno použitelný software, čímž se dostala o krok dál před konkurenci.

Startupy jako Metaphysic používají čipy Nvidia k trénování modelů, které generují realistická videa – jako například virální deepfake Toma Cruise v roce 2021.

„Nvidii nic nenahradí,“ řekl spoluzakladatel Tom Graham. „Jsou příliš napřed.“

Dominance Nvidie však není neotřesitelná. Konkurenti jako AMD, Intel a startupy jako Graphcore vyvíjejí vlastní čipy pro umělou inteligenci.

Generální ředitel společnosti Graphcore Nigel Toon uvedl: „Vytvořili jsme procesor přizpůsobený umělé inteligenci, jak existuje dnes a bude se vyvíjet v budoucnu,“ ale připustil, že konkurence s Nvidií je náročná.

Ian Buck z Nvidie odpověděl: „Každý teď potřebuje umělou inteligenci – a ostatní budou muset najít svou roli v její podpoře.“

Americký Úřad pro energetické informace (EIA) ve středu zveřejnil oficiální týdenní údaje o zásobách ropy, které ukázaly neočekávaný nárůst zásob.

Podle vládní agentury se zásoby ropy v USA minulý týden zvýšily o 7,1 milionu barelů na 426,1 milionu barelů, což překonalo očekávání trhu o poklesu o 1,5 milionu barelů.

Zásoby benzinu mezitím klesly o 2,7 milionu barelů na 229,5 milionu barelů a zásoby destilátů – které zahrnují topný olej a naftu – klesly o 0,8 milionu barelů na 102,8 milionu barelů.

Americké akciové indexy na začátku středečního obchodování vzrostly, protože trhy hodnotily vývoj celní politiky a očekávaly zveřejnění zápisu ze zasedání Federálního rezervního systému.

Americký prezident Donald Trump v úterý rozšířil rozsah své globální obchodní války oznámením 50% cla na dovoz mědi. Dodal, že brzy budou zavedena i dlouho hrozící cla na polovodiče a léčiva.

Toto oznámení následovalo den poté, co Trump zavedl prudké zvýšení cel pro 14 obchodních partnerů, včetně klíčových amerických dodavatelů Jižní Koreje a Japonska. Obnovil také svou hrozbu zavedením 10% cel na dovoz z Brazílie, Indie a dalších zemí BRICS.

Trump samostatně obnovil své útoky na předsedu Federálního rezervního systému Jeromea Powella a znovu vyzval k jeho okamžité rezignaci.

Později dnes zveřejní Federální rezervní systém zápis ze svého posledního zasedání, které trhy zkoumají s ohledem na signály týkající se výhledu politiky centrální banky.

Pokud jde o výkonnost trhu, index Dow Jones Industrial Average mírně vzrostl o necelých 0,1 % (ekvivalent 3 bodů) na 44 240 bodů do 16:18 GMT. Širší index S&P 500 získal 0,1 % (7 bodů) na 6 233 bodů, zatímco index Nasdaq Composite vzrostl o 0,4 % (80 bodů) na 20 498 bodů.

Ceny mědi během středečního obchodování klesly po prudkém úterním růstu, který byl poháněn novými cly na tento červený průmyslový kov oznámenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

V úterý prezident Trump oznámil 50% clo na dovoz mědi a prozradil, že brzy budou oznámena dlouho očekávaná cla na polovodiče a léčiva, což rozšiřuje rozsah jeho probíhající obchodní války, která otřásla globálními trhy.

Toto oznámení přišlo jen den poté, co Trump uvalil vysoká cla na 14 obchodních partnerů, včetně hlavních amerických dodavatelů, jako je Jižní Korea a Japonsko. Zároveň zopakoval svou hrozbu zavedením 10% cel na dovoz z Brazílie, Indie a dalších zemí BRICS.

Trump sice poznamenal, že obchodní jednání s Evropskou unií a Čínou pokračují dobře, ale dodal, že ho dělí jen pár dní od zaslání oznámení o zavedení cel EU.

Tato prohlášení, pronesená během zasedání kabinetu v Bílém domě, vyvolala další obavy v globální ekonomice, která se již potýká s dopady cel uvalených nebo hrozících na vývoz do největšího spotřebitelského trhu světa.

Po Trumpově oznámení vzrostly americké futures ceny mědi o více než 10 % uprostřed očekávání, že se cla připojí k existujícím clům na ocel, hliník a automobily. Měď je považována za zásadní vstupní surovinu pro elektromobily, vojenské vybavení, energetické sítě a různé spotřební zboží. Datum účinnosti nových cel dosud nebylo oznámeno.

Akcie amerických farmaceutických společností klesly také poté, co Trump pohrozil zavedením cel až do výše 200 % na dovážené léky, ačkoli poznamenal, že zavedení cel by se mohlo zpozdit téměř o rok.

V reakci na to ostatní země signalizovaly, že se pokusí zmírnit dopad těchto opatření, zejména poté, co Trump odložil středeční termín pro uplatnění cel na 1. srpna.

Trumpova administrativa dříve slíbila „dohody do 90 dnů“ poté, co v dubnu zveřejnila seznam cel přizpůsobený jednotlivým zemím. Zatím bylo dosaženo pouze dvou dohod – jedné se Spojeným královstvím a jedné s Vietnamem. Trump uvedl, že dohoda s Indií je blízko.

„Je načase, aby Spojené státy začaly vybírat peníze od zemí, které nás okrádají,“ řekl Trump. „Smáli se nám za zády a mysleli si, že jsme hloupí.“

V úterý večer na Truth Social Trump uvedl, že ve středu ráno bude vydáno „nejméně sedm oznámení o celních clo“ a další budou následovat odpoledne. Další podrobnosti neuvedl.

Mnoho obchodních partnerů po celém světě si stěžovalo, že i základní rámcová jednání jsou obtížná kvůli nepředvídatelnému způsobu, jakým jsou oznamována nová cla, což ztěžuje dosažení vnitřního kompromisu.

Nejvyšší celní sazba od roku 1934

Podle rozpočtové laboratoře Yaleovy univerzity zvýšila Trumpova nová cla na dovoz ze 14 zemí efektivní celní sazbu pro americké spotřebitele na 17,6 %, oproti předchozím 15,8 %, což představuje nejvyšší úroveň za 90 let.

Trumpova administrativa propaguje cla jako klíčový zdroj příjmů. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že USA dosud vybraly na clech přibližně 100 miliard dolarů, přičemž se předpokládá, že do konce roku dosáhnou 300 miliard dolarů, oproti průměru 80 miliard dolarů ročně v posledních letech.

Americké trhy v úterý mírně klesly, přičemž index S&P 500 uzavřel mírně níže po prudkém výprodeji v pondělí po oznámení cel.

Trump uvedl, že „pravděpodobně“ do dvou dnů oznámí Evropské unii očekávané celní sazby na jeho vývoz do USA, a poznamenal, že blok 27 zemí byl k jeho administrativě v probíhajících obchodních jednáních „velmi vstřícný“.

Podle evropských zdrojů se EU snaží dosáhnout dohody do 1. srpna, která by zahrnovala ústupky v klíčových exportních odvětvích, jako jsou letadla, zdravotnické vybavení a lihoviny. Brusel také zvažuje rámec, který by chránil evropské automobilky s významnou výrobní zastoupením v USA.

Německý ministr financí Lars Klingbeil však varoval, že EU je v případě potřeby připravena k odvetě. „Pokud se nám nepodaří dosáhnout spravedlivé obchodní dohody se Spojenými státy,“ řekl parlamentu, „pak je Evropská unie připravena přijmout protiopatření.“

Japonsko, kterému by mohlo hrozit 25% clo, usiluje o výjimky na ochranu svého masivního automobilového průmyslu, zatímco odmítá ústupky v zemědělství – odvětví se silným domácím politickým vlivem. Hlavní obchodní vyjednavač Rjúsei Akazawa uvedl, že rychlá dohoda je nepravděpodobná.

Jižní Korea, která také čelí potenciálním 25% clům, uvedla, že v nadcházejících týdnech zintenzivní obchodní jednání, „aby dosáhla vzájemně výhodného výsledku“.

Pokud jde o vztahy s Čínou, Washington a Peking se v červnu dohodly na obecném obchodním rámci, ačkoli mnoho detailů zůstává nejasných. Investoři pozorně sledují, zda dohoda zkolabuje před uzávěrkou USA, tedy 12. srpna, nebo zda povede k trvalému příměří.

„V poslední době máme s Čínou velmi dobrý vztah,“ řekl Trump. „Vycházíme spolu skvěle. Upřímně řečeno, v naší obchodní dohodě byli velmi féroví.“

Dodal, že je v pravidelném kontaktu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Nový celní seznam zaměřený na více zemí

Trump oznámil, že Spojené státy zavedou:

25% cla na zboží z Tuniska, Malajsie a Kazachstánu

30% cla na Jihoafrickou republiku a Bosnu a Hercegovinu

32% cla na Indonésii

35% cla na Srbsko a Bangladéš

36% cla na Kambodžu a Thajsko

40% cla na Laos a Myanmar

Index amerického dolaru mezitím v 16:00 GMT mírně vzrostl o necelých 0,1 % na 97,5 bodu, přičemž maximum dosáhlo 97,7 a minimum 97,4.

V americkém obchodování klesly futures kontrakty na měď s dodáním v září o 3 % na 5,51 dolaru za libru v 15:55 GMT.